Dnes byl po delší odmlce zahájen na cvičáku znovu výcvik
agility.Strašně jsme se s Ninou těšili, protože
nám " agiliťácké neděle " už hodně chyběly. Po dobu, kdy se necvičilo, od
prosince 2005 až do teď, nás
sice potkalo i pár nepříjemných věcí jako marodění ( moje i Niny ), hárání a
falešná březost, ale teď už
je vše O.K., a tak jsme si první březnovou neděli náležitě užili. Hlavně Nina,
která se rozhodla, po pořádném
rozběhu s ostatními psími kamarády a taky s malou Ráchel, že si pro jistotu
zabere jednu překážku jenom
pro sebe. Co kdyby náhodou se příště zase kvůli počasí necvičilo, že? A jako
správný hamoun, vybrala si z
překážek, které se nosily na "plac", tu největší - tunel.Posléze však zjistila,
že hlídat ho celou hodinu by byla
otrava a že by přišla o skákání přes překážky.Také si hlavně vzpomněla, že k
zábavě patří i poslušnost a za
malou chvíli bylo vše v pořádku.Máma s Ráchel necvičila, protože je na agility
ještě moc malá a šly na procházku
fotit zimní přírodu.Bylo by sice lepší, kdyby už bylo teplo a sluníčko, jak se
na blížící se jaro patří, ale i tak
to byla fajn neděle.
|
|
|